Imagismus

Imagismus bylo hnutí angloamerické poezie z počátku 20. století, které upřednostňovalo přesnost zobrazování a jasný, ostrý jazyk. Bylo popisováno jako nejvlivnější hnutí v anglické poezii od prerafaelitů.^[1] Jeho poetický styl ovlivnil literární modernismus na počátku 20. století^[2] a je považován za první organizované modernistické literární hnutí v anglickém jazyce.^[3] Imagismus je někdy považován spíše za řadu tvůrčích okamžiků než za nepřetržité nebo trvalé období vývoje. Podle francouzského kritika Reného Taupina je přesnější nepovažovat imagismus za doktrínu, ani za poetickou školu, ale spíš za sdružení několika básníků, kteří se v určité době shodli na několika málo zásadních principech.^[4]

Imagisté odmítali sentiment a diskurzivnost typické pro romantickou a viktoriánskou poezii, na rozdíl od jejich současníků, georgiánských básníků, kteří se obecně spokojili s touto literární tradicí. Požadovali návrat ke klasickým hodnotám, jako je přímočará prezentace a ekonomika jazyka a ochota experimentovat s netradičními formami veršů. Používali volné verše. Charakteristickým rysem imagismu je pokus izolovat jediný obraz tak, aby byla odhalena jeho podstata. Tento rys odrážel současný vývoj avantgardního umění, zejména kubismu. Ačkoli hnutí izoluje objekty pomocí toho, co Ezra Pound nazval luminous details (osvětlené detaily), ideální metoda Poundova porovnávání konkrétních instancí k vyjádření abstrakce je podobná způsobu kubismu, který syntetizuje několik pohledů do jednoho obrazu.^[5]

Publikace imagistických básníků vydávané v letech 1914 až 1917 obsahovaly díla mnoha nejvýznamnějších modernistických osobností v poezii a dalších oblastech, včetně Ezry Pounda, H. D. (Hildy Doolittle), Forda Madoxe Forda, Williama Carlose Williamse, Franka Stuarta Flinta a Thomase Ernesta Hulmeho. Imagisté byli soustředěni v Londýně, mezi členy hnutí byli básníci z Velké Británie, Irska a Spojených států. Neobvyklá byla mezi významnými osobnostmi imagistů řada spisovatelek.

↑ Hughes, Glenn (1931). Imagism and the Imagist. Stanford University Press. (Preface)
↑ Pratt, William (2001 [1963]). The Imagist Poem: Modern Poetry in Miniature. Story Line Press. ISBN 1-58654-009-2.
↑ T.S. Eliot: "The point de repère, usually and conveniently taken as the starting-point of modern poetry, is the group denominated 'imagists' in London about 1910." Lecture, Washington University, St. Louis, 6. června 1953.
↑ Taupin, René (1929). L'Influence du symbolism francais sur la poesie Americaine (de 1910 a 1920). Paris: Champion. Translation (1985) by William Pratt and Anne Rich. New York: AMS.
↑ Davidson, Michael (1997). Ghostlier Demarcations: Modern Poetry and the Material Word. University of California Press, str. 11–13. ISBN 0-520-20739-4.

[1] Hughes, Glenn (1931). Imagism and the Imagist. Stanford University Press. (Preface)

[pratt-2] Pratt, William (2001 [1963]). The Imagist Poem: Modern Poetry in Miniature. Story Line Press. ISBN 1-58654-009-2.

[3] T.S. Eliot: "The point de repère, usually and conveniently taken as the starting-point of modern poetry, is the group denominated 'imagists' in London about 1910." Lecture, Washington University, St. Louis, 6. června 1953.

[taupin-4] Taupin, René (1929). L'Influence du symbolism francais sur la poesie Americaine (de 1910 a 1920). Paris: Champion. Translation (1985) by William Pratt and Anne Rich. New York: AMS.

[5] Davidson, Michael (1997). Ghostlier Demarcations: Modern Poetry and the Material Word. University of California Press, str. 11–13. ISBN 0-520-20739-4.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]